Tělovýchovná jednota Pavlovice u Kojetína, z.s.

V obci působí Tělovýchovná jednota Pavlovice u Kojetína, z.s., která zastřešuje fotbalový oddíl a zajištění sportovního vyžití občanů obce Pavlovice u Kojetína.

Partneři:

 Fotbalové mužstvo nyní hraje III. třídu skupiny A Okresní fotbalové soutěže pod názvem Nezamyslice "B". Tento tým vznikl spojením hráčů Pavlovic u Kojetína a hráčů Nezamyslic. Ke spojení došlo z důvodu nedostatku aktivních hráčů.

Stránka pro fanoušky fotbalu TJ Pavlovice u Kojetína na Facebooku

Každý pátek v 17:00 v místní sokolovně probíhá rekreační cvičení dětí a mládeže. Cvičení zahrnuje základy gymnastiky, pohybové hry, florbal, fotbal a další míčové hry. Přijít mohou opravdu všichni - od těch nejmenších po "už dlouho školou povinné".

Po cvičení dětí je vyhrazen čas pro sportování všech občanů. Můžete si přijít zahrát ping pong, badminton, florbal.

 Fotogalerie: Turnaj ve fotbale Memoriál Aloise Pospíšila 20. 7. 2024

Jak šel čas 

Členové jednoty pomáhají s údržbou obce. 

Oprava sokolovny TJ Pavlovice u Kojetína v roce 2013 

obnova multifunkčního centra nejen pro občany Pavlovic u Kojetína

před                                                                 po

Již několik let ležela některým členům TJ i dalším občanům Pavlovic u Kojetína v hlavě nutnost opravy místní sokolovny. Prvořadým cílem TJ se tedy stalo získání finančních prostředků na provedení této finančně náročné akce. Podařilo se. Naše poděkování patří především MAS Na cestě k prosperitě, o. s. se sídlem v Doloplazích a Obci Pavlovice u Kojetína.

Budova sokolovny TJ Pavlovice u Kojetína byla postavena v letech 1961-1964 za značného úsilí členů tehdejší TJ Sokol a ostatních občanů Pavlovic. Sloužila
k tělovýchovné činnosti i k pořádání kulturních a společenských akcí. V devadesátých letech byla budova pronajata k pořádání diskoték. Pronájem byl jediným významnějším zdrojem příjmů tělovýchovné jednoty k zajištění činnosti i k provádění nutné údržby a oprav (provedena kompletní výměna střešní krytiny). Nevyhovující stav oken vyřešil nájemce v hlavním sále jejich zaklopením OSB deskami a do černě vymalovaného sálu byly instalovány boxy k sezení.
Veškerá tato provizorní a jednoúčelová řešení po dvaceti letech užívání dospěla za hranici své životnosti. Stejně tak stav původní elektroinstalace, zejména osvětlení v hlavním sále sokolovny a absence vyhovujícího vybavení znemožňovala využívání těchto prostor.

Od začátku července roku 2013 bylo do konce roku proinvestováno více než 600.000 korun. První etapou realizace bylo vyklizení hlavního sálu sokolovny - bylo
demontováno bednění oken a dále sedací boxy tak, aby se uvolnila celá plocha hlavního sálu - boxy zabíraly více než třetinu z celkové plochy 240 m  čtverečních. Druhá část realizace byla zaměřena na vybudování nové elektroinstalace včetně nového osvětlení v hlavním sále a přilehlých prostorách. Následovala výměna oken a venkovních dveří v částech objektu, ve kterých se po dokončení projektu počítá s frekventovaným využitím - hlavní sál, sociální zařízení, chodby, sklady, klubovna fotbalového oddílu. Výměna oken a dveří by měla zamezit jak současnému promrzání těchto stavebních otvorů, tak pomoci
snížit náklady na vytápění, které tělovýchovné jednotě budou vznikat v souvislosti se zimním užíváním. Vyspraveny byly omítky poškozené provedenými pracemi i dosavadním užíváním budovy. Byla provedena kompletní výmalba a nátěry vnitřních dveří. Malířské a natěračské práce byly vzhledem k dosavadnímu stavu obzvlášť zdlouhavé a náročné - v hlavním sále byla totiž použita většinou černá, v ostatních místnostech další tmavé a syté odstíny barev. Odstranění původních nátěrů probíhalo za velkého úsilí převážně brigádně. Kompletní renovací prošly také parkety v hlavním sále a přísálí. K dosažení plné využitelnosti hlavního sálu bylo zakoupeno také 20 stolů a 100 židlí. Oprava sokolovny TJ se stala také akcí Obce Pavlovice u Kojetína. Obec beze zbytku naplnila vzájemnou smlouvu o spolupráci obou subjektů a významným dílem přispěla k realizaci a financování oprav. Cílem je také společné využívání objektu a zajištění budoucího provozu.

Realizací projektu tak bylo v Pavlovicích u Kojetína obnoveno multifunkční centrum využitelné nejen místní tělovýchovnou jednotou, která objekt vlastní a spravuje, ale i subjekty ostatních sektorů - obcemi, spolky a podnikatelskými subjekty. Výčet provedených prací není kompletní, a jak doufám, ani konečný. Drtivá většina prací byla prováděna svépomocí a hradil se tedy pouze materiál. Hodnota provedených oprav proto několikanásobně převyšuje skutečně vynaložené finanční náklady. Děkujeme všem, kteří byli ochotni vzdát se alespoň chvíle svého volného času a s rekonstrukcí naší pavlovské sokolovny jakkoli pomohli. Nejen hlas odevzdaný ve volbách, ale daleko více právě dobrovolná práce ve veřejném zájmu je totiž jedinou cestou, jak se vyrovnat vyspělejším zemím, ke kterým tak rádi vzhlížíme.

Marek Novotný, TJ Pavlovice u Kojetína

 Z historie TJ Pavlovice u Kojetína

Pobočka Sokol v Pavlovicích u Kojetína byla založena dne 2. 2. 1911 a patřila k mateřské jednotě do Morkovic. Podnět k založení dalo několik nadšených a obětavých mladých mužů, kteří chodili cvičit do dosti vzdálených Morkovic. Ustavující schůze se konala za přítomnosti bratra župního starosty a řídícího učitele J. Kaňáka z Morkovic v hostinci u Perutků. Myšlence založení Sokola v té době nebylo ze strany vedoucích činitelů obce přáno a stojí za zmínku připomenout, že schůze byla zakázána, účastníci z místnosti hostince vykázáni, ale schůze se přece odbyla a Sokol založen u Perutků na kuželni. 

Velké potíže po založení dělalo, že nebylo vhodné místo ke cvičení. Cvičilo se tedy přes léto u Urbášků v čísle 21 v zahradě, v zimě v hostinci u Perutků.

V roce 1914 přišla první světová válka, ve které byla činnost zakázána, členové povoláni na vojnu, z níž se již mnozí nevrátili. Teprve po skončení první světové války v roce 1919 rozjela se činnost naplno a byla také největší za celou dobu trvání. Bylo to také vlivem velké radosti z osvobození z rakouského jha a nabyté samostatnosti a svobody. V té době byla již jednota samostatná, přihlásili se členové nejen místní, ale i z Vitčič, Srbec, Uhřic a Dřínova. Jako první činnost v obci po první světové válce z podnětu Sokola byla slavnost „Sázení lípy Svobody“ na návsi, za velké účasti obyvatel místních i z okolních vesnic. V roce 1920 byla již jednota velmi početná, cvičilo se pravidelně, přibylo hodně žactva, dorostu i členů z nichž se několik poprvé zúčastnilo 6. všesokolského sletu v Praze.
V roce 1921 ve výročí 10-ti letého trvání Sokola bylo uspořádáno první veřejné vystoupení a odbývalo se na poli „padělku“, jelikož jednota neměla dosud vlastního místa. Později bylo získáno od obce kus pozemku na „zemáku“ na nynějším koupališti, který byl upraven jako cvičiště, postaveno tam skladiště
na uložení nářadí. V roce 1924 byl při parcelaci velkostatku získán pozemek v lesu, nynějším „hájíčku“, který byl upraven jako cvičiště a vysázen břízami.

Že činnost jednoty byla veliká, svědčí řada každoročních veřejných vystoupení žactva, dorostu i členstva, nejen v místě, ale i okolních jednotách, okrscích, župách a účasti na dalších pěti všesokolských sletech v Praze. Každoročně se nacvičovaly nejméně dvě tělocvičné akademie. Tyto bývaly zvlášť velmi zdařilé. Jednota měla několik výborných cvičenců na nářadích, bradlech a hrazdě. Akademie byly vždy hojně navštěvovány. 

Velmi smutnou dobu prožila jednota za druhé světové války v březnu v roce 1941, kdy byla veškerá činnost znovu zastavena a Sokol úplně likvidován. V poslední chvíli se však přece podařilo některé věci jako obrazy, prapory, znaky a celý archiv uschovat. 

V roce 1945 po druhé vítězné světové válce byla opět činnost Sokola obnovena. Hned v roce 1945 v létě bylo uspořádáno na oslavu osvobození první tělocvičné vystoupení na „zemáku“, tehdejším cvičišti. Činnost opět pokračovala další léta cvičením a účastí na XI. Všesokolském sletě v Praze v roce 1948 a účastí na spartakiádách a tak pokračuje dodnes. Z okresu Kojetín byla v té době jednota mezi nejlepšími počtem cvičenců. O dobré činnosti Sokola v Pavlovicích svědčí i to, že v roce 1970 byla v soutěži o nejlepší jednotu vyhodnocena na II. místo z 80 jednot okresu Prostějov. 

Již na začátku této stručné činnosti je zmínka o tom, že činnost byla dosti brzděna nedostatkem vlastní budovy a omezovala se pouze na místnosti v hostinci. Jelikož se jednota rozrůstala, chuť k práci v Sokole se zvyšovala, bylo nutné uvažovat o zakoupení vlastní budovy. To se stalo v roce 1953, kdy byla zakoupena Losova hospoda na Lhotě za 80 000,- Kčs a inventář za Kčs 20 000,-. Chybějící peníze se vybraly od obětavých členů Sokola a občanů. Budova byla od základů postavena, zvětšena o klubovnu a pohostinství a sloužila k velké radosti všech členů z vlastní budovy. Tato radost však neměla dlouhého trvání. Jednoho časného rána, po ukončení sokolských šibřinek z nevysvětlitelných důvodů začala sokolovna hořet a vyhořela do základů. Nyní začalo budování znovu. Shánět pozemek, povolení stavby, materiál a finance. Shodou okolností nemohla být sokolovna postavena ve vlastní režii, ale přes MNV. Stavba se uskutečnila v letech 1961 – 1964 za velmi těžkých a obtížných podmínek a postavila se v daleko větším rozsahu než byla první budova. Je si jen přáti, aby byla hlavně mládeží využívána, a to hlavně ke svému účelu. 

Po skončení stavby začalo se s výkupem pozemku od soukromníků na fotbalové hřiště. Dnes je již oploceno a slouží rovněž ke svému účelu.

(Čerpáno z kroniky Sokol Pavlovice u Kojetína)